Eisbach – Mnichov

Eisbach je právem považován za nejklasičtější riversurfingový spot na světě. A to zejména díky dlouhé historii a velkému množství surfařů, kteří neodolali a rozhodli se ho vyzkoušet. Surfuje se zde už od 70. let minulého století a teplotu místní vody okusili tisíce surfařů včetně největších hvězd tohoto sportu. Za svou popularitu vděčí také perfektní poloze na kraji největšího městského parku na světě Englischer Garten přímo v centru Mnichova. Sem je přiváděno umělým kanálem velké množství vody z nedaleko tekoucí a vodou dobře zásobené řeky Isar. Přímo pod mostem vedle muzea Haus der Kunst pak tato rychle proudící voda vtéká do pomalé, uměle vybudované řeky Eisbach, která protéká dál celým parkem. Díky rozdílu v rychlostech proudění vody a tvaru dna zde vzniká kvalitní 12m široká vlna. Surfovat se dá celý rok, ale nejlepší období je březen – červenec. Ve dnech, kdy vlna funguje, je místo plné surfařů. Společně s přáteli jezdí a relaxují v parku. Z přilehlého mostu pak nevěřící turisté mířící do muzea pořizují fotky těchto odvážných žen a mužů. Zde je nutno poznamenat, že surfing na Eisbachu rozhodně není pro každého. Vlna je rychlá, voda mělká a v místě kam člověk může spadnout se nacházejí nebezpečné kameny. V minulosti zde bohužel došlo k několika vážným zraněním. Proto na břehu stojí cedule s varováním, že surfing zde je určen pouze pro zkušené.

Jednoduším a bezpečnějším místem pro riversurfing v Mnichově je Floesslande. Je to místo, které se zapsalo do historie surfování v řekách jako první. Právě zde se v roce 1975 konaly první závody a pořádají se dodnes. Vlna je tu dost široká, ale menší a pomalejší. Je vhodná pro začínající a středně pokročilé surfaře. Nejlépe funguje v období od března do září. Spot najdete poblíž U-Bahn stanice Thalkirchen.

Pokud se na surfování v řece necítíte a ocitnete se v Mnichově začátkem srpna, určitě vyražte na místní letiště, kde již třetím rokem vždy 3 týdny stojí speciální bazén s perfektní umělou vlnou a bohatým programem. Probíhá zde akce Surf and Style, určená široké veřejnost i surfařům, jejímž vrcholem je  Mistrovství Evropy v surfingu na statické vlně.

Mnichov, ačkoliv leží stovky kilometrů od moře, se stal jedním z hlavních evropských center surfingu. Když se radnice rozhodla po 30 letech surfování vyhláškou zakázat tuto „nebezpečnou činnost“ na území města, vyvolalo to mezi surfaři vlnu nevole. Sepsali petici, kterou podpořilo velké množství místních obyvatel. Na jejich podporu vznikl film Keep Surfing o historii i současnoti mnichovské surfové scény. Pod nátklakem veřejnosti byl zákaz v roce 2010 zrušen a surfování v Mnichově je opět legální.

Lunch Counter Rapid – Wyoming (USA)

Ačkoliv se nejbližší pobřeží nachází 700 mil daleko, není pohled na automobil se surfem na střeše v okolí města Jackson ničím neobvyklým. Snake River je již desítky let známá svými perfektními podmínkami pro riversurfing. Jakmile roztaje sníh v nedalekém Grand Teton místní snowboardisté a lyžaři vytáhnou ze svých domovů další hračku – surf. Do tohoto kraje, který je domovem vlků, medvědů grizzly a bizonů míří každoročně také „přespolní“ surfaři, aby vyzkoušeli riversurfing v tomto nádherném prostředí.

Jedna z nejmocnějších řek na západním pobřeží, je v místě zvaném Lunch Counter, doslova zmáčklá okolními skalami, které ženou masu vody do zúžení přes balvany a vznikají tak masivní peřeje. Mezi nimi se tyčí vlna, která je výzvou pro odvážné surfaře. Většina z nich popisuje první pokusy a zejména pak pády jako skok do obří pračky na adrenalin. Po pádu totiž následuje celkem dlouhý čas strávený v divokých peřejích, než je člověk po několika stovkách metrů propuštěn řekou na břeh. Začátky na tomto spotu jsou velmi těžké a není proto divu, že dost nováčků to po pár pokusech vzdá.

V 70. letech pionýři místního riversurfingu, kteří pocházeli z místní kajakářské komunity, museli vyšlapat a vysekat pěšinku dolů k řece, aby mohli zkusit poprvé surfovat na tomto magickém místě. Dnes je v horní části stezky dlážděné parkoviště odkud vede prašná cesta až k řece, kde se shromažďují surfaři, kajakáři, přihlížející, turisté a fotografové raftingových společností. Někdo se přišel opalovat nebo pít pivo,  ale většina sleduje dění na vlně a mumlá slova jako: hustý, blázen, pohoda apodobně.

Nejlepší ježdění je od května do půlky srpna, kdy je řeka zásobována tajícím sněhem z okolních hor. Vlna má nejlepší tvar při průtoku mezi 10 000 – 12 000 kubických stop za sekundu. Většina surfařů na Lunch Counter je místních nebo pravidelně se vracejících. Narozdíl od oceánu může zkušený jezdec trávit na vlně v řece daleko více času, proto zde existují nepsaná pravidla pro přiměřenou dobu strávenou na vlně, aby si zajezdili všichni. Někteří přicházejí brzy ráno, můžete je potkat jak běží bosí nahoru prašnou stezkou, z jejich neoprenu kape voda a spěchají do práce. Další přicházejí během dne a největší nával je odpoledne, kdy se za hezkých dní surfuje až do západu slunce.

Graz – Rakousko

Druhé největší město v Rakousku je hlavním centrem riversurfingu u našich jižních sousedů. Ikdyž se v Rakousku surfuje i na jiných místech, podmínky v Grazu jsou nejlepší. Na řece Mur jsou dva známé spoty Radetzky  a Hauptbrücke. Prvními průkopníky surfování na těchto vlnách, které byli do roku 1999 sjížděny pouze kajakáři byli Peter Bartl a Reini Urban.

Začátečníci by měli zkusit nejdříve Hauptbücke, vlna se tvoří přímo pod mostem v centru města odkud surfaře pozorují kolemjdoucí a turisté. Na břehu vedle vlny je příjemná pláž, kde se v hezkých dnech schází surfaři, kajakáři a přihlížející. Hraje muzika, lidé se opalují a připadáte si trochu jako na dovolené.  Na vlně se dá nejlépe surfovat, když je hladina řeky mezi 340 až 360 cm. Vlna je vhodná pro začátečníky a středně pokročilé, její chycení je bez lana přivázaného k mostu velmi těžké, ne však nemožné.

Vlna, která vzniká pod mostem s názvem Radetzky je považována za nejlepší riversurfingový spot v Rakousku. Nejlepší tvar vlna získává, když je hladina řeky Mur v romezí 445-540cm. Vlna je vhodná pouze pro pokročilé jezdce. Dostat se do ní je poměrně složité a v místech, kam se občas, padá jsou pod hladinou kameny. Vlna je rychlá a silná, zkušený surfař si ji dokáže užít. Pravidelně se tu také pořádají soutěže ve freestyle kayaku.

Waimea Bay – Hawai

Možná trochu opomíjenou skutečností je, že k rozvoji riversurfingu významně přispěli také body boardisté. Velmi brzy si uvědomili potenciál řek a na mnoha místech byli prvními průzkumníky. Nejznámějším takovým místem je Waimea Bay na Hawai, kde byli poprvé spatřeni již v osmdesátých letech minulého století. Během období děšťů dochází pravidelně k zanesení koryta řeky Waimea sedimentem  a jejímu rozlití do okolí. Jedná se vlastně o lokální záplavy. Místní samospráva problém vždy řeší prostým odstraněním sedimentu těžkou mechanizací. Když je překážka odstraněna, začne se voda z řeky ve velkém valit směrem k oceánu a ve svém ústí přímo na pláži vytváří několik vln, na kterých se surfuje a jezdí na bodyboardu. Samozřejmě jsme na Hawai, kde o kvalitní vlny není nouze, proto jde spíše o zábavu pro surfaře i přihlížející, když není zrovna swell.

Montreal

Montreal je největší město ve frankofonní části Kanady. Je považováno za centrum kultury a designu. Je to město kosmopolitní, velmi příjemné na život, které přitahuje mnoho zajímavých lidí. Když k tomu přidáme fakt, že jím protéká na množství vody velmi bohatá řeka Sv. Vavřince, která spojuje Atlantický oceán s jezerem Ontario, není divu, že právě zde došlo v posledních letech k obrovskému rozmachu riversurfingu.

Vše začalo v roce 2002, kdy kanadský olympionik a trojnásobný mistr světa ve freestyle kayaku Corran Addison poprvé surfoval na místě zvaném Habitat 67.  Zpráva o možnosti surfovat na řece se rychle šířila a brzy došlo k objevení dalších dnes známých spotů  (La Vague a Guy, Right Sides, Chambly).  V Montrealu dokonce vznikly dvě surfové školy, kterými od roku 2003 prošlo přes 15 000 zájemců!

Klasickým začátečnickým spotem je vlna s názvem La Vague a Guy, která se tvoří blízko u břehu a je ideální na soužití s vaším prknem, tréning pádlování a rovnováhy při vstávání. Pokud na surfu jezdit umíte, toto místo můžete klidně přeskočit a vrhnout se rovnou na známý Habitat 67, kde si dobře zajezdíte. Vlna je vhodná i pro začátečníky, ale jen při vyšším průtoku vody v řece. Když průtok vody klesne pod hranici 7000 kubických stop za sekundu, je těžší vlnu chytit a udržet se v ní, ale má lepší tvar. To je právě čas, kdy místní lokálové surfují nejraději.

Pokud se na Habitat 67 nacházíte na jaře můžete vyzkoušet vlnu s názvem Right Sides, která vzniká napravo od hlavní vlny. Funguje pouze při průtoku nad 8000 kubických stop za sekundu a je určená jen pro zkušené surfaře. Buďte opatrní, vpravo za vlnou je skála a kameny, které můžete při pádu trefit. Nikdy na tomto spotu nesurfujte v létě, nemá dostatek vody a v lepším případě zlomíte pouze prkno.

Poslední spot, který si představíme se jmenuje Chambly. Je to vlna, která funguje nejlépe na jaře. Je populární mezi surfaři i kajakáři. Nástup do ní je pro surfaře těžký, proto často používají pomocné lano. Tento spot je určen pouze pokročilým surfařům a dobrým plavcům. Jsou zde silné proudy, které vás po pádu unášejí dál po řece a je fyzicky poměrně náročné dostat se zpět na břeh, obzvlášť když místo neznáte.

Čunovo – Slovensko

Prvním známým riversurfingovým spotem na východ od našich hranic je umělá vlna, která je součástí velkého vodáckého areálu Divoká Voda Čunovo. Po téměř dvou letech práce slovenských a rakouských inženýrů byla v roce 2012 dokončena. Je určena začátečníkům i pokročilým jezdcům.

Ačkoliv to vypadá jednoduše, stavba umělé vlny je velmi složitá věc. Neexistuje žádný přesný návod na úspěšnou realizaci a každé místo si žádá jiné řešení. Na světě bohužel dopadlo nezdarem několik velmi dobře připravených projektů. Naštěstí na Slovensku se vše vydařilo a tak si můžete na cestu do Bratislavy přibalit i surf.

Narozdíl od vln na přírodních řekách  je velkou výhodou vlny vybudované ve vodáckém areálu možnost regulovat průtok vody. Sami si zvolíte množství vody, které na překážku tvořící vlnu pustíte. Další vychytávkou je možnost hýbat s jednotlivými částmi překážky a tím dávat vlně různý tvar a sílu. Surfování na takové vlně není tolik závislé na rozmarech přírody a dá se přesně naplánovat.

Vlna je pravidelně využívána surfaři ze Slovenska a Rakouska. Na stránkách areálu Divoká Voda najdete časy, kdy je vlna v provozu a kolik vás ježdění bude stát. Díky kvalitnímu zázemí a ubytovací kapacitě přímo v areálu nebo v nedaleké Bratislavě je vlna často využívána pro pořádání závodů, campů a dalších akcí.